poezie

Na protest

Jako antilopa...

Pramice nerozhodnosti
na oceánu času.
Proč mlčíš !?
Rozběhlá myšlenka zastavená polibkem.
Pojďme se na protest pomilovat.
Proti čemu ?
Proti nenávisti,
s požehnáním desatera i jemu navzdory.
Proti škarohlídům na tramvajových zastávkách,
proti nerudným zvěstovatelům nových časů.
A na konec ..........?
Pošleme prezidentovi list z Kámasútry
s otiskem tvých rtů,
jako oddací list našich duší.

Tma jako nemoc trpící na nedostatek fotonů.
Zvuky šelem které vidí čichem
Strach z možné bolesti
Sobectví vlastního ega,
nebo pud sebezáchovy?
Sladký zápach krve.
Představa čelistí drtících kosti.
Mlaskavý zvuk vyvržených vnitřností (černá můra vegetariána).
Frekvence srdce na stoupající křivce hlučnosti.
Stvořil Bůh i ateisty?
Orákulum sebepoznání.
Slepota a hloupost.
Je hloupost v DNA?
Je mrtvolný třes elementární povahy?
Útok!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
Smekám před odevzdaností antilop.

Je čas......

Radislavě

Slyšíš tikot hodin?
Tlukot srdce jako metronom prožitků
Co je to Láska a kolik má podob?
Má Láska sublimační charakter?
Co všechno může člověk ztratit, když miluje?
Kolik má Láska dioptrií?
Může zamilovaný člověk řídit auto?
Může hořící muž pracovat v papírnictví ?

Sluneční soustavu polyká temná hmota
Slyšíš tikot hodin ?
Je čas změnit zákon. Je čas ......
Je čas v něco věřit !!!

 

Odešla,
pořád se otáčím za jejím stínem
zůstal tu po ní v éteru skrytý
z hlavy ho vyháním francouzským vínem
za chvíli budu už podobraz zpitý
fragmenty vzpomínek tiše tu tikají
bojím se exploze vlastního nitra
naproti v okně se důchodce ukájí
dnes už to vydržím, ale co zítra..?

HLAVNÍ STRANA